Arthurs Pass, drzost papoušků Kea nezná mezí

Národní park Arthurs pass byl založen roku 1929, jako první národní park na jižním ostrově Nového Zélandu. Naleznete ho v přímo v srdci jižních Alpách na jižním ostrově Nového Zélandu, na strmé silnici SH73 mezi západním pobřežím a městem Christchurch na východě.

Arthurs pass

Horský průsmyk, dnes nazývaný Arthurs pass, byl v historii hojně využívaný maorskými lovci, při obchodu s jadeitem [Pounamu] ze západního pobřeží do Canterbury.

Za svůj název průsmyk vděčí Siru Arthuru Dudley Dobsonovi, který byl pověřen úkolem nalézt nejlepší trasu pro výstavbu silnice přes jižní Alpy. V roce 1864, společně se svým bratrem, stanul Arthur Dobson v údolí Otira.

Od maorského náčelníka Tarapuhi, se Arthur Dobson dozvěděl o průsmyku, který náčelníkovi lovci používají pro přechod hor. Z údolí Otira sledoval strmou maorskou stezku, a když se nakonec vrátil do Christchurch, předal všechny nashromážděné materiály společnosti Canterburry Association.

Ačkoliv Arthur Dobson sám průsmyk nepojmenoval, pozdější neúspěch při hledání lepší cesty přes jižní Alpy znamenal pojmenování průsmyku Arthurs Pass.

Arthurs pass | výstavba silnice

Když bylo roku 1864 objeveno na západním pobřeží jižního ostrova Nového Zélandu zlato, začala urychlená stavba silnice přes Arthurs pass, spojující Christchurch se zlatými poli na západním pobřeží.

Navzdory namáhavému a nevlídnému terénu, práce na silnici přes Arthurs Pass probíhaly s neuvěřitelnou rychlostí. Tisíc mužů se sekyrami, krumpáči a lopatami dokázalo vystavět silnici během jednoho roku. Stavbě nepomáhalo ani počasí. Zima roku 1865 byla v Arthurs pass jednou z nejkrutějších v regionu. Mnohdy muži strávili celý den odklízením sněhu, aby ráno zjistili, že mohou začít znovu.

Přes všechny nesnáze se však podařilo silnici dokončit. Náročná sekce v údolí Otira, která vedla po strmém úbočí, byla každou chvíli zasypána sesuvem kamení a půdy. Až po sto letech, v roce 1998, začala stavba mostu, který znamenal zvýšení bezpečnosti. Most, který údolí Otira přemosťuje je velkolepou ukázkou moderního inženýrství. Až budete shlížet do údolí z Kea Point, jistě mi dáte za pravdu.

Ačkoliv je dnes silnice přes Arthurs Pass mnohem bezpečnější než v minulosti, i dnes jsou časté uzavírky zejména kvůli přívalům sněhu. Pokud plánujete návštěvu Arthurs Pass, zjistěte si aktuální stav silnice.

Arthurs pass | vesnice

Vesnice Arthurs Pass, byla založena v roce 1908 k jedinému účelu. Měla sloužit jako základna pro výstavbu železnice přes Arthurs Pass, a také železničního tunelu Otira. Železnice postupovala velice rychle, již v roce 1914, dosáhla vesnice Arthurs Pass, a z druhé strany údolí Otira. Práce na tunelu Otira však postupovaly velice pomalu, a ani přes všechnu snahu tunel nebyl dokončen před rokem 1923. Je až neuvěřitelné, že lidé byli schopni vystavět železnici až do takové výšky a v tak náročném terénu. Zejména pokud pojedete od západního pobřeží, na vlastní kůži pocítíte, jak je silnice strmá! [My jsme tu v létě málem uvařili auto, museli jsme si v polovině dát krátkou přestávku, abychom vychladli]

Nadmořská výška 920 metrů nad mořem, činí z Arthurs Pass, nejvýše položenou vesnici na Novém Zélandu, kde žijí lidé. Dnes naleznete v Arthurs Pass zařízení a zázemí, převážně určená pro turisty a cestovatele. Je zde několik hotelů několik káváren, restaurace a fastfood. Samozřejmě nesmí chybět muzeum [Ve kterém se dozvíte spoustu informací o Národním Parku Arthurs Pass a teké o výstavbě železnice a silnice.] Dalším důležitým zařízením je informační kancelář DOC Arthurs Pass National Park. Zastavte se tu i v případě, že nemáte v plánu dělat v Arthurs Pass zastávku. Informační kancelář nabízí aktuálí informace o stavu stezek a počasí. Krom toho zde naleznete expozici věnovanou Národnímu Parku Arthurs Pass a jeho fauně a flóře.

Arthurs pass | Národní Park Arthurs Pass

Národní Park Arthurs Pass, byl založen roku 1923 jako první Národní Park na jižním ostrově Nového Zélandu a jako třetí Národní park z celého Nového Zélandu. Národní Park Arthurs Pass dnes spravuje DOC a svou základnu a informační centrum má ve vesnici Arthurs Pass.

Průsmyk Arthurs Pass, se zde hluboko zakusuje do masívu jižních Alp. Východní část jižních Alp a národního parku Arthurs Pass, je daleko sušší, naleznete zde široká a kamenitá koryta řek, společně s bukovým lesem. Naopak západní část jižních Alp, která zadržuje většinu mokrých větrů z Indického oceánu, je o poznání mokřejší a bukový les zde nahradil hustý deštný les.

Hluboká údolí národního parku Arthurs Pass, na první pohled vytvořily ledovce. Proto kolem sebe při procházce po hřebenech uvidíte strmá a kamenitá úbočí, a vrcholky okolních hor pokryté sněhem. Nejvyšší hora Národního Parku Arthurs Pass, Mount Murchison, měří 2.400 metrů.

Do Národního Parku Arthurs Pass se pohodlně dostanete po silnici SH73 z Greymouth na západním pobřeží, nebo z Christchurch Alternativně sem můžete dojet vlakem, po slavné lince Midland Line.

Arthurs pass | co podniknout

Arthurs Pass nabízí spoustu možností venkovního vyžití. Od pozorování ptáků, přes horská kola až po rybaření a samozřejmě pěší turistiku.

Při zdolávání jakýchkoli tras, v národním parku Arthurs Pass, buďte velice obezřetní. Národní park Arthurs Pass, má totiž neblahou pověst, jako nejnebezpečnější Národní Park na Novém Zélandu. Většina smrtelných zranění, pramenila z podcenění náročných horských podmínek a nedodržování bezpečnostních pravidel.

Unikátní kombinace dostupnosti a náročnosti, přímo svádí k lehkovážnosti. Na vrcholky okolostojících velikánů se dostanete už za několik hodin. Musíte si však uvědomit, že trasy jsou strmé, a velice náročné. Zejména nad čárou lesa, vás již proti povětrnostním podmínkám nebude chránit vůbec nic. Pamatujte si, že v Arthurs Pass, může přijít bouřka i ve slunečný letní den.

Uvedené varování se týká především vícedenních tras, z nichž většina vyžaduje vyšší úroveň zkušeností s orientací v terénu, a hledání trasy. Spousta překážek vyžaduje použití lana, a to nemluvím o zimě, kdy je vše zakryté sněhem a hrozí laviny. Národní Park Arthurs Pass, nabízí vše, od krátkých a jednoduchých procházek až po náročné několikadenní horské přechody a lezení.

Arthurs pass | krátké procházky

Krátkých treků je v okolí Arthurs Pass několik. Millenium Walk, který začíná u návštěvnického centra v Arthurs Pass, vám zabere deset minut chůze. Village historic and interpretive walk , vás s pomocí informační brožury provede po historických a zajímavých místech Arthurs Pass. Brožuru si vyzvedněte v DOC návštěvnickém centru. Devils Punchbowl Waterfall , je další oblíbenou krátkou procházkou, s návratem je to cesta na 1 hodinu. Dalším vodopádem, v dosahu Arthurs Pass je Bridal Veil, nenáročná trasa na hodinu a půl. Poslední krátkou procházkou v Arthurs Pass, je trek do údolí Otira Valley, kam se i s návratem dostanete asi za dvě hodiny.

Bealey Valley track vás zavede až na úpatí hory Mount Rolleston. Tento nenáročný, tří až čtyřhodinový trek, začíná na parkovišti, asi 3 kilometry severně od vesnice Arthurs Pass. Trasa vede bukovým lesem, travnaté mýtině až k řece Bealey River. Lavinový sníh, který do údolí spadne z okolních strmých svahů, v údolí zůstává ještě dlouho po skončení zimy. Řeka která pod tímto sněhem vytéká, vypadá jako kdyby vytékala z ledovce.

Temple Basin, je další oblíbenou trasou v Národním Parku Arthurs Pass. S návratem vám Temple Basin zabere něco kolem 3 hodin. Za jasného dne vám trasa odkryje úchvatné pohledy na Mount Rolleston přes údolí.

Arthurs pass | Avalanche Peak

Trasa na Avalanche Peak vám i s návratem zabere asi 6-8 hodin

Zaručeně nejoblíbenější trasou v Národním Parku Arthurs pass, je výstup na Avalanche Peak. Je to také jediná trasa v celém Národním Parku, která je označena kůly až na vrchol. Trasa má převýšení asi 1.100 metrů a za pěkného dne budete mít úžasný výhled na Arthurs Pass na jedné straně a zasněžené vrcholky okolních hor, například Mount Rolleston a Crow Glacier na straně druhé.

Na Avalanche Peak vedou dvě trasy, které začínají ve vesnici Arthurs Pass a dají se jít jako okruh. Scotts Track a Avalanche Peak Track Trasa je středně náročná, zahrnuje velice strmé sekce, a zejména za horkého letního dne je vyčerpávající. Vezměte si sebou dostatek vody!

Arthurs pass | Bealey Spur

Trasa na Bealey Spur vám i s návratem zabere asi 4 - 6 hodin

Trasa začíná asi 14 kilometrů jižně od vesnice Arthurs Pass, na konci Cloudesley Road, která odbočuje z SH73. Odbočte u hotelu Bealey Hotel a auto nechte na parkovišti na začátku Cloudesley Road.

Tato trasa je dobrou volbou v případě, že v Arthurs Pass fouká vítr od západního pobřeží. Poloha více na východ znamená méně deště. Tato trasa také přitahuje spoustu cestovatelů tím, že není tak strmá jako většina tras v Národním Parku Arthurs Pass, a také nevychází z lesa, což ji činí mnohem jednodušší a relativně nenáročnou.

Trasa končí u historické chaty, kterou v minulosti používali ovčáci. Po cestě budete mít strhující pohledy do údolí řeky Waimakariri River a okolní hory. Jak už bylo řečeno, po celou cestu trasa vede bukovým lesem a travnatých mýtinách.

Arthurs pass | lezení po horách

Kromě klasických tras pro pěší turistiku, naleznete v Národním Parku Arthurs Pass také náročnější horské treky, pro některé budete potřebovat lano, v zimě potom mačky a cepín. Pro všechny možnosti, navštivte DOC návštěvnické centrum ve vesnici Arthurs Pass.

Arthurs pass | vícedenní a náročné trasy

Pro možnosti vícedenních tras se podívejte na web DOC, nebo se stavte v návštěvnickém centru DOC v Arthurs Pass. Národní Park Arthurs Pass, je dostupným rájem pro outdoorové milovníky, nepodceňujte však přírodu a dobře se vybavte!

Arthurs pass | kde přespat

V oblasti Národního Parku Arthurs Pass, existuje několik DOC kempů, všechny jsou uvedeny v brožurce, kterou DOC vydává. Stavte se pro jednu v informačním centru v Arthurs Pass. Odlehlost celého území nabízí nespočet možností, kde můžete přespat nadivoko v dodávce.

Komentáře ke článku