Dunedin, za čokoládou do novozélandského Skotska

Dunedin je počtem obyvatel druhým největším městem jižního ostrova Nového Zélandu. Naleznete ho na jihovýchodním pobřeží. Dunedin se pyšně chlubí svými kořeny, které sahají až do Skotska. Skotský vliv poznáte v Dunedinu na první pohled, architektura je k nerozeznání podobná od té v Edinburghu.

Dunedin | historie

Maorové sídlili v zátoce Otago Harbour již od 13. století. Většina maorských sídlišť byla rozprostřena podél pobřeží. Jedno z nejvýznamnějších maorských sídlíšť se nacházelo v místech, kde je dnešní centrum města Dunedin. Maorská populace se kolísala, podle archeologických nálezů a vykopávek, směřovalo do oblasti Dunedinu několik vln maorských osadníků. Málokdy však pokus o kolonizaci nevyvolal konflikt. Proto byly zdejší maorské vesnice opevněné [pa], podle tehdejších velrybářských expedic ze začátku 19. století, byly tyto pa největší na celém jižním ostrově. S příchodem evropanů však začalo Maorů ubývat, válkami oslabené Maory navíc kosila i epidemie chřipky, která přišla s Evropany.

Kapitán James Cook stanul na polostrově Otago v roce 1770. Do svého deníku zaznamenal přítomnost tučňáků, lachtanů ale také Maorů. První tuleňářské výpravy začátku 19. století brzdily rozbroje s místními Maory, což vyústilo ve tuleňářskou válku, trvající bezmála 15 let. Prvním evropanem, který se usadil v zátoce Otago Harbour byl William Tucker, avšak první stálejší obyvatelé však přišli až v roce 1831. Největší podíl na tom měla velrybářská stanice bratrů Weller brothers. Koncem třicátých let 19. století, již byl Otago Harbour mezinárodním velrybářským přístavem.

K položení základního kamene města Dunedin došlo roku 1841. Svůj název Dunedin zdědil ze skotské gaelštiny [výraz Dùn Èideann je výraz pro Edinburgh, hlavní město Skotska] Tehdejší představitelé města trvali na tom, že Dunedin se musí postavit přesně podle podle svého vzoru ve Skotsku. To samé platilo i pro místní názvy, většina ulic v Dunedinu je pojmenovaná podle ulic v Endinburghu.

Rozvoj Dunedinu způsobil růst populace a už v roce 1852 se Dunedin stal hlavním správním střediskem kolonie Otago. Poté co bylo roku 1861 objeveno na jihozápadě zlato, znamenalo to další příval obyvatel. V roce 1865 se Dunedin stanul na prvním místě Nového Zélandu v růstu populace. Založení první univerzity na Novém Zélandu, právě v Dunedinu proběhlo roku 1869. Konec zlaté horečky v Otago, znamenal postupný úbytek nových osadníků a do roku 1900 ztratil Dunedin statut největšího města na jižním ostrově Nového Zélandu.

Statut nejstaršího studentského města však nenechal Dunedin zemřít a tak je dnes město s vyhlášenou novozélandskou univerzitou, převážně studentským městem. Desetina obyvatel Dunedinu jsou právě studenti. Dnes žije v Dunedinu něco kolem 125.000 obyvatel a svou velikostí je Dunedin druhým největším městem jižního ostrova Nového Zélandu, hned po Christchurch

Dunedin

Krajina v níž je Dunedin zasazen je velice zvlněná, i to dělalo jeho architektům těžkou hlavu. Některé ulice Dunedinu jsou velice strmé, zejména nedaleko centra města. [o čemž se můžete mimojiné přesvědčit také návštěvou údajně nejstrmější ulice na světě - Baldwin Street.] Za centrum města se považuje legendární Octagon. V pěší vzdálenosti od centra města, je většina pamětihodností a budov, které byste měli v Dunedinu navštívit, včetně nádraží, muzea a univerzity v Dunedinu. Největší nákupní zóny naleznete na ulici George Street, a v okolí Octagonu.

Srdce vášnivých cestovatelů však Dunedin neudrží nadlouho a i při poněkud volné prohlídce bude návštěva Dunedinu maximálně na dva dny. Pokud vás město až tak nezajímá, alespoň dvě místa v Dunedinu nevynechtee. Nádhernou budovu nádraží, [ze kterého mimochodem vyráží historický vláček po zlaté železnici] a krásnou budovu staré univerzity a přilehlý park.

Životní tempo v Dunedinu utíká svým vlastním tempem. V málokterém městě podobné velikosti naleznete obyvatele tak uvolňené a pohodové, jako právě v Dunedinu. I na novozélandské poměry jsou obyvatelé Dunedinu relaxovanější. Zastavte se v místním parku a nasajte trochu pohody.

Dunedin | co neminout

Svůj itinerář přizpůsobte podle toho, kolik si necháte na prohlídku Dunedinu času. Zároveň doporučujeme, vzít si v informačce na Octagonu plánek města, ve kterém jsou všechny důležité zastávky uvedeny. Pokud jen projíždíte a nechcete se moc zdržovat, prohlédněte si alespoň univerzitu v Dunedinu, stojí to za tu zastávku. V okolí univerzity se dá docela dobře zaparkovat a parkovací místa jsou tu o něco lacinější. Prohlídka univerzity vám zabere asi hodinu, nedaleko univerzity naleznete taky Otago Museum, které také stojí za návštěvu. Vstupné se neplatí ani do muzea ani do univerzity.

V centru města Dunedin je to s parkováním horší [a dražší]. My jsme parkovali nad městskou knihovnou, kde jsme jako bonus našli i free-wifi. Pokud to uděláte stejně, vydejte se dolů po Moray Place, podél knihovny, narazíte na ulici George Street, která vás dovede na Otctagon. Na Octagonu se pokochejte budovou radnice. Ve vrchní části Octagonu najdete katedrálu Svatého Pavla [St. Paul Cathedral.]

Pokud máte hlad a hledáte něco k snědku, zajděte si do jednoho z asijských takeaways v okolí Princess Street. Další bod zájmu leží jihovýchodně od Octagonu, jděte dolů po ulici Moray Pl. Brzy se vám na obzoru ukáže monumentální stavba The First Church of Otago. Věnujte chvilku i prohlídce interiéru.

Pokračujte dále po ulici Burlington Street a dostanete se do parku, nazvaného Queens Garden. Zde si můžete na chvíli sednout, dát si chvíli pauzu a pozorovat školáky v barevných stejnokrojích, nebo můžete pokračovat doleva podél parku podél silnice číslo 1. Po té dojdete k muzeu Otago Settlers Muzeum, které návštěvníkům přibližuje období kolonizace Dunedinu. Mimo jiné se tu dozvíte jak dlouho trvala jedna plavba z Anglie na Nový Zéland, čím si musela posádka projít a kolik pasažérů náročnou plavbu přežilo.

Nedaleko muzea najdete budovu nádraží, podle mnohých je to nejkrásnější budova v Dunedinu. Soud necháme na vás, i když přiznáváme, že budova je to nádherná. Pokud si chcete udělat malou vyjížďku vlakem do města Middlemarch, vzdáleného asi 70 kilometrů, připravte si 90 NZD. Toto je poslední dochovaná část trati, která vedla až do vesnice Clyde, nedaleko Alexandra a sloužila především zlatokopům. Zrušená železnice otevřela prostor cyklistům a dnes zde naleznete cyklotrasu nazvanou Otago Central Rail trail

Další zastávkou by mohla být čokoládovna Cadbury, pokud nemáte rádi sladké, prohlídce se vyhněte. V případě, že nemáte o prohlídku zájem, zastavte se alespoň v návštěvnickém centru čokoládovny. Jiným zpestřením by mohla být návštěva pivovaru Speight's [což bylo mimochodem naše nejoblíbenější pivo na Novém Zélandu]

Baldwin street je legenda, bez ní jako kdybyste v Dunedinu vůbec nebyli. Pro ty co to neví, Baldwin Street v Dunedinu byla přidána do Guinessovy knihy rekordů, jako nejstrmější silnice na světě. Až budete stát na jejím úpatí, taky si nejspíš jako tisíce lidí před vámi, řeknete "Tak to bych nechtěl šlapat každej den!". Na Baldwin street se nejlépe dostanete když se vydáte po silnici číslo 1 [to je ta co vede okolo nádraží] na sever. Uhněte směrem na Upper Junction a North East Valley a Baldwin Street neminete.

A přihodím ještě jeden tip, i když je mám pocit zmíněný i v průvodi Lonely Planet, zajděte si na kávu do Mazagran espresso bar, na Moray Place. Kávu tam praží i melou na místě a ta chuť je prostě neodolatelná.

Dunedin | kde přespat

Jak už platí pro velká města na Novém Zélandu, přímo v centru na spaní v dodávce zapomeňte. Dále směrem na poloostrov Otago, budou vaše snahy úspěšnější, my přespali dvě noci v kempu v Dunedinu, další noc jsme strávili na pláži v Sandfly Bay, a jednu noc cestou na Royal albatross collony nedaleko Portobello. V Dunedinu najdete i několik laciných hostelů, ptejte se na informacích.

Komentáře ke článku