Celému jihozápadnímu regionu Nového Zélandu dominuje mohutný kužel Taranaki (známý také jako Mt Egmont), vysoký 2518 m. Mt Taranaki naposledy vybuchla před 350 lety a je považována spíše za dřímající než za vyhaslou sopku. Sopka Taranaki se stala oblíbeným cílem cestovatelů, kteří sem přijíždějí zdolat její vrchol.
Taranaki je pro Maory posvátným místem, protože tu jsou pohřbeni jejich náčelníci a protože jim sopka Taranaki v dobách nebezpečí poskytovala úkryt.
Podle prastaré maorské legendy se sopka Taranaki původně nacházela v oblasti Tongariro. Tongariro jej ale nachytal s krásnou Pihanga, sopkou nedaleko jezera Taupo, která byla milenkou Tongarira. Tongariro byl tak rozhněvaný, že odfoukl svůj vrcholek (tak jak to sopky dělají) a Taranaki odletěl až na pobřeží. Jak Taranaki letěl, bolestí a hněvem vyryl v zemi širokou jizvu (řeku Wanganui). Ve Wanganui se setkal s mořem, ale pokračoval ještě dál na západ na své současné místo. Od té doby zde stojí Taranaki majestátně a sám, skrývající svou tvář v oblaku slzí.
Maorové se v oblasti mezi Taranaki a Pihanga příliš neusazovali (nejspíš ze strachu, že by se milenci mohli znovu spojit, což by mohlo mít katastrofální následky). Nyní je tato oblast známá jako Zapomenutý svět, silnice z Taumarunui, která vede do Stradfordu na úpatí sopky Taranaki se nazývá Forgotten world Highway. Na fotkách vidíte sami, jak majestátný Taranaki dominuje celému horizontu. Svou hrdostí přímo vyzývá k tomu, abyste vylezli na jeho vrchol. Obvykle se však Taranaki skrývá v mracích, málokdy ho tedy spatříte v celé jeho kráse.
Národní park Mt. Egmont vznikl v roce 1900 a je druhým nejstarším národním parkem Nového Zélandu. Pro svou snadnou přístupnost láká Taranaki spoustu turistů. Přesto má cesta na vrchol určitá rizika. Hlavní riziko představuje kolísavé počasí, které se z teplého a slunečného může neočekávaně změnit v zuřivou bouři. Sníh tu může padat v kteroukoli roční dobu. Sopku Taranaki také málokdy spatříte bez jejího oblačného závoje. Je to asi dáno smutkem, v němž zde Taranaki stojí.
Na Taranaki si můžete vybrat několik tracků, od dvacetiminutových až po několikadenní. Všechny malé vycházky jsou popsány v brožurce DOC, nebo na webu DOC. Nejdelší je trasa kolem hory Taranaki [Around the Mountain], na kterou se dostanete ze všech tří přístupových silnic. Trasa je dlouhá 55 km a celá vám zabere tři až pět dní. Začít i skončit můžete u kteréhokoli vchodu do parku a na hoře je několik chat. V DOC centru si kupte vstupenky do chaty a brožurku o celé trase.
K vrcholu Taranaki vede jediná hlavní trasa, která začíná u návštěvnického centra v North Egmont, nějakých třicet minut jízdy od New Plymouth. Značí ji kůly a zpáteční cesta vám zabere šest až osm hodin. Vede po severním úbočí hory, kde nejdřív zmizí sníh a led. První část tracku, je relativně nenáročná, zpevněná a dovede vás k chatě Tahurangi Lodge (1492m).
Druhá část výstupu na Taranaki šplhá kamenitým údolím Hongi Valley, cesta je značená kůly. Po schodech vystoupíte z údolí a pak už vás čeká strmé a náročné stoupání k vrcholu sopky Taranaki. Cesta je opravdu náročná a připomíná strmé stoupání k Red Crateru na Tongariro Crossing. Na Taranaki je však tato sekce mnohem delší.
Poté co překonáte tuto nepříjemnou část výstupu, ke kráteru sopky Taranaki vám zbývá nějakých 400 metrů. Tato sekce je sice o poznání strmější, nepříjemnou a kluzkou škváru vystřídají skály po kterých se šplhá znatelně snadněji. Poté se už vyhoupnete do kráteru sopky Taranaki. Abyste se dostali k závěrečnému krátkému výstupu na samotný vrchol Taranaki, je potřeba překonat kráter. Pamatujte, že led v kráteru je po celý rok, v některých případech budete potřebovat mačky a cepín.
Jak už bylo zmíněno, pro Maory je sopka Taranaki tapu [posvátná]. Kráter Taranaki představuje jeho hlavu, skály a škvára na jeho svazích jsou jeho kosti, řeky krev, rostliny a stromy jsou jeho oblečení a ochrana proti nepřízni počasí. Respektujte prosím tato tapu tím, že nebudete bezdůvodně ničit rostliny a kmeny a nebudete se snažit vyšplhat na vrcholový kámen sopky Taranaki
Nezkušeným se nedoporučuje pokoušet se o výstup ve sněhu či v ledu. Nejlepší doba pro výstup na Taranaki je od ledna do března. My jsme ji vylezli koncem listopadu, nahoře bylo ještě pár sněhových polí a ledové pole zhruba 200 metrů před vrcholem jsme vzdali. Ale i tak to byla skvělá túra a cestu dolů jsme si na rozměklém sněhu i "zalyžovali". Z vrcholu Taranaki je úžasný výhled do krajiny Národního Parku Mt. Egmont. Při jasném počasí jsou krásně vidět hory v Národním parku Tongariro.
Trasa kolem Taranaki je v hlavní sezóně [od ledna do března] relativně schůdná a bezpečná. Je klasifikována jako Tramping track, a jako taková obsahuje sekce, kde bude zapotřebí určitých orientačních schopností, doporučuje se zkušenějším turistům. Trasa Around the Mountain Taranaki také zahrnuje mepřemostěné potoky. Počítejte tedy s přecházením po kamenech, při deštivém počasí však raději s broděním. Některé sekce tracku jsou také kluzké a blátivé, zejména třetí den! Nezapomeňte že potřebujete kvalitní obuv. Pokud se rozhodnete pro Around the Mountain Taranaki, odměnou za náročný terén vám budou úžasné výhledy do národního parku Mt. Egmont. Celková délka Around the Mountain Taranaki je 55 kilometrů. Obsahuje volitelné sekce, v nejkratší variantě vám zabere 3 dny, v nejdelší potom 5 dnů. Detailnější popis tracku naleznete na stránkách DOC, nebo v brožuře, kterou vydalo DOC, a samozřejmě se nazývá Around the Mountain Taranaki.
Nový Zéland, Taranaki | mapa tracku Around the mountain Taranaki
Pokud se chcete pokochat krajinou takovou, jaká zde byla při příjezdu prvních přistěhovalců. Vydejte se po silnici SH43 známá také jako Forgotten World Hwy [silnice Zapomenutý svět]. Klikatá, místy nezpevněná, silnice vás provede nádhernou krajinou buše, vodopádů, opuštěných dolů, malých muzeí, tunelem Hobití Nora vysekaným ve skále
Po cestě vás také čeká unikátní samostatá republika Whangamomona. Centrem republiky Whangamomona je vznešený starý Whangamomona Hotel, kde dostanete i razítko do pasu (za 50 centů:) a pohladit si ochočeného possuma [prý když vám pokadí ruku, čeká vás velké bohatství ... neověřeno, stále čekám, pozn. Eva]
Pro surfaře bude asi zajímavější silnice SH45 známá také jako Surf Highway. Silnice je dlouhá 105 km a svoje jméno získala oprávněně. Cestou najdete spoustu odboček na pláže slibující dobré vlny.