Díky dlouhé izolaci Nového Zélandu se zde vyvinuly unikátní druhy zvířat, z nichž většina jsou ptáci a navíc endemičtí pro Nový Zéland. Určitě budete znát ikonu Nového Zélandu, ptáka kiwi. Věděli jste však, že je natolik ohrožený, že spatřit ho ve volné přírodě je téměř nemožné?
Nový Zéland je domovem neobyčejné fauny a flóry, a to zejména díky dlouhé izolaci od okolního světa. Před 80 - 100 miliony lety se Nový Zéland odtrhl od prakontinentu Gondwana. Od té doby se mohla fauna i flóra nerušeně vyvíjet zcela unikátním způsobem.
Můžeme říct, že faunu tvoří potomci Gondwanské zvěře a živočichové, kteří na Nový Zéland přiletěli, připlavali nebo sem byli introdukováni společně s Maory či britskými kolonizátory. Před méně než 900 lety se na Novém Zélandu nevyskytovali žádní savci, kromě těch, co sem mohli připlavat [ lachtani, lvouni atd.] nebo přiletět [ netopýři ] . To znamená, že celý Nový Zéland byl obydlen pouze hmyzem, plazy a ptáky. Což vedlo k neobvykle velkému počtu nelétavých ptáků [ moa, kiwi, kakapo ] . Dařilo se jim díky nepřítomnosti predátorů, dokonce i netopýři trávili velkou část života na zemi. Nový Zéland se totiž od Gondwany oddělil ještě před rozšířením savců.
Tuatara neboli Hatérie novozélandská (Sphenodon punctatus) , plaz jehož přímí předkové se proháněli po zemském povrchu společně s dinosaury. Ostatní druhy příbuzné hatérii vymřely zhruba před 65 miliony let. Maorské jméno Tuatara znamená hroty na zádech. Hatérie má temenní oko, které má vlastní čočku, rohovku, sítnici a degenerovaný oční nerv. Temenní oko je viditelné pouze u čerstvě vylíhlých mláďat. Funkce temenního oka je neznámá, vědci se domnívají se by mohlo být užitečné při absorbci ultrafialových paprsků při výrobě vitamínu D. Zajímavostí je, že se dožívá až 100 let. Na Novém Zélandu nežijí žádní hadi.
První Maorové s sebou na Nový Zéland přivezli tzv. polynéské krysy [ Kiore ] a ochočeného psa. Evropští kolonizátoři přivezli prasata, myši, krysy, psy, kočky, fretky, kuny, ovce, dobytek a spoustu dalších savců. Někteří z nich (především psi, kočky, fretky a kuny) vážně ohrozili novozélandskou faunu a některé druhy přivedly na pokraj vyhynutí. Possumové byli na Nový Zéland přivlečeni z Austrálie kvůli kožešině, jeleni z Evropy kvůli lovecké zábavě. Oba tyto druhy vážně narušili přirozené prostředí mnoha původních ptáků.
Můžeme říct, že právem mu náleží titul Nejneoblíbenější tvor Nového Zélandu. Ročně tyto vačice sežerou několik tun listí, a to většinou krásných a chráněných stromů Nového Zélandu, jako je kowhai, pokutukawa (vánoční strom), rata atd. Kbyby jim Novozélanďané odpustili tohle, určitě jim neodpustí, že si rádi smlsnou na vajíčkách chráněných ptáků, např. kiwiho.
Na Zélandu žije pouze jeden druh jedovatého pavouka - Katipo - který je příbuzný australské Snovačce jedovatá [ černá vdova ]
Weta - maorský název, zahrnuje asi 70 endemických hmyzích druhů Nového Zélandu. Maorský překlad weta punga [ giant weta ] - znamená Bůh odporných věcí. Weta vypadá jako saranče, velká kobylka s dlouhými tykadly nebo cvrček s ostnatými nožičkami. Má velká kusadla, která vás nebudou lákat k pomazlení.
Na Novém Zélandu žije zhruba 70 endemických druhů ptáků [ tzn. že se nevyskytují nikde jinde na světě ]. Více jak jedna třetina z nich je nelétavá a téměř čtvrtina se řadí mezi noční ptáky. Mezi nejznámější zástupce ptačí říše patří Kiwi, Tui, Bellbird, Kakapo. Tahake, Weka, Kea a Kaka. Nejhonosnější ze všech novozélandských ptáků byl bezpochyby Moa. Bohužel Moa byl vyhuben lovem zhruba v době evropské kolonizace. Některé druhy Moa (celkem jich bylo 11 druhů) dorůstaly až dvojnásobné výšky člověka [ což z nich činí nejvyšší ptáky na světě ]. Občas se objevují zprávy, že ptáka Moa někdo zahlédl, ale neexistují důkazy. Ovšem musíme brát v potaz, že na některých částech Nového Zélandu stále nespočinula noha člověka [ zejména ve Fiordland ]. Např. pták Takahe byl považován za vyhynulého dokud nebyl znovu objeven roku 1948, právě ve Fiordlandu. Díky úspěšnému chovnému programu se Takahe začal navracet do volné přírody.
Novozélandským národním symbolem je pták kiwi (rod Apteryx). Noční, nelétavý pták, který má velmi vyvinuté čichové smysly (což není pro ptáky obvyklé) - v nozdrách na konci svého dlouhého zobáku. K tomu se váže další rarita, že jako jediný ptáci mají nozdry na konci zobáku. Zobák jim také slouží k vyhledávání potravy (jakožto noční druh má špatné vidění, které mu právě nahrazuje čich). Mezi jeho potravu patří bezobratlí, semínka, různé ponravy, housenky a červi. Kiwi je považován za ohrožený druh a je težké ho spatřit ve volné přírodě. Dospělý pták kiwi je velikostí přirovnáván ke slepici (ale záleží na druhu). Na Novém Zélandu je známo 5 druhů kiwi. Pták kiwi je nejmenším z řádu běžců, ale v poměru s velikostí těla kladou největší vejce. Kiwi je monogamní, tzn. že za celý život má pouze jednu družku či druha ovšem je i velmi vybíravý, proto se moc nedaří rozmnožovat kiwi v zajetí. Dalši zvláštností je, že samičky mají funkční pár vaječníků (u ptáků je bežný pouze jeden vaječník). Vejce kiwi může dosáhnout až jedné čtvrtiny hmotnosti samičky. Není tedy divu, že kladou pouze jedno vejce. O vejce se stará sameček. Inkubační doba kiwi je 63 - 92 dní.
Papoušek Kaka (Nestor meridionalis) je endemický papoušek, žijící v lesích Nového Zélandu. Slovo kaka je maorský název pro papouška. Je příbuzný papoušku Kea, ale má tmavší peří a na krku a břichu je peří zbarveno do červena. Jeho potravou je ovoce, bobule, semena, květy a bezobratlí.
Nestor kea (Nestor notabilis), zvaný také jako horský papoušek, patří mezi nejinteligentnějsí zástupce ptačí říše. Obývá lesnaté horské oblasti Jižního ostrova Nového Zélandu. Je téměř celý olivově zelený, s velkým zahnutým zobákem [ vypadá spíš jako dravec než jako papoušek ]. Drze napadne vaše auto ve snaze ozobat veškerou gumu kolem předího skla nebo ukrást co unese. Jinak mezi jeho potravu patří kořeny, zelené části rostlin, bobule, hmyz, malí ptáci a savci. Občas napadá i mladé nebo nemocné ovce, díky čemuž byl dlouho vybíjen člověkem. Od roku 1986 je přísně chráněn.
Tui zpěvný neboli kystráček novozélandský (Prosthemadera novaeseelandiae) je endemický zpěvný pták, jehož zpěv byste si neměli nechat uniknout - do jejich repertoáru patří všelijaká kliknutí, vrčení a zvuk, který jsme si my pojmenovali jako otvírání piva:) Tui je maorský název. Angličané mu říkají "kněz" kvůli jeho vzhledu - je celý tmavý jen pok krkem má pár bílých peříček. Tito ptáci jsou velmi inteligentní, jako papoušci.
Pukeko, maorský název pro Slípku modrou (Porphyrio porphyrio). Pukeko má lesklé tmavomodré a purpurové peří, mohutný červený zobák, červenou lysinu na čele a dlouhé prsty. Žijí většinou v blízkosti vody. Setkání s pukekem vás na Novém Zélandu s největší pravděpodobností nemine.
Weka neboli Chřástal australský (Gallirallus australis) , zvaná též jako maorská slepice. Nelétavý, endemický druh Nového Zélandu. Lidé si ji často pletou s kiwi, ale narozdíl od kiwi má weka krátký zobák, ocasní pera a je to denní pták.